Plavec Jan Micka se rozhodl udělat další krok vee své kariéře s cílem posunout se do absolutní světové špičky. Od začátku roku se připravuje ve skupině s itallským olympijským vítězem a světovým rekordmanem Gregoriem Paltrinierim. S esem dlouhých bazénových tratí zahájil přípravu v Ostii u Říma, aby se v polovině ledna celá skupina přesunula na vyokohorské soustředění do Flagstaffu v Arizoně.
Na cestě do Spojených států strávil Micka se svými novými tréninkovými kolega téměř celý den. „Na moje první vysokohorské soustředění jsme odlétali 15.1., v den mých 22.narozenin. Cesta byla hodně dlouhá a i fyzicky náročná. Cestovali jsme déle jak 22 hodin a na hotel v americkém Flagstaffu jsme dorazili až ve 4 hodiny ráno místního času. Poté jsme se odebrali k tříhodinovému spánku na pokoji a ráno v 9 hodin nám už začínal první trénink,“ popisuje cestu a první hodiny ve Flagstaffu Jan Micka.
S vysokohorskými podmínkami zatím neměl Micka příliš zkušeností. Ostatní členové skupiny ale českého plavce na nezvyklé prostředí dopředu připravovali. „Plavci mě poučovali, jak se mám na speciální trénink ve ztížených podmínkách připravovat, co nás čeká a nemine. Jak rychlé tempo bude nastaveno, abychom se hned po prvních pár trénincích neodrovnali.
Trenér mi například říkal, s jakým odstupem bych měl zhruba plavat za nejrychlejšíma.“ Velké množství informací možná bylo pro Micku v první chvíli až příliš, ale nakonec se se změnou dokázala popasovat. „Byl jsem z toho trochu vyděšený, ale hned během prvního tréninku jsem si říkal, že to nebude tak hrozné. Plavalo se mi krásně, lehce, uvolněně, jen s dechem jsem chvílemi nestačil. První týden probíhaly tréninky v celkem poklidném tempu, když jsme 800 m volným způsobem plavali na dlouhém bazénu lehce pod 9 minut a podobně.“
Od druhého týdne se k Mickově tréninkové skupině připojila také slavná Italka Federica Pellegrini s jejím trenérem a jedním prsařem. Právě té době se trénink stal náročnějším. „Ten týden jsme začali čím dál více přitvrzovat v intenzitě a i na rychlosti. Tam se teprve začala projevovat účinnost a náročnost toho, proč jsme na vysokohorském soustředění. Čím více se nám zkracovaly intervaly, tím hůře jsem to dechově zvládal. Při jakékoliv sérii mi zhruba po dvou kilometrech začaly hodně rychle docházet síly a dech. Bylo to pro mě hodně náročné nejenom fyzicky, ale i psychicky, protože jsem viděl jak ostatní plavci jsou zkušenější a v tak náročných podmínkách se už umí pohybovat,“ hodnotí další průběh soustředění český rekordman.
Těžkým chvílím ale nebyl konec a únava se stupňovala. Naštěstí pro Micku i další plavce přece jen trenér naordinoval i chvíle klidu. „Během druhého i třetího týdne, když jsme byli všichni extrémně zničení a unavení, nám trenér oznámil, že i odpočinek je součástí tréninku. A tak nám po středečním půl dni volna zrušil i čtvrteční odpolední trénink, abychom si odpočinuli a měli více sil do dalších tréninků. Mně toto volno náramně pomohlo. Začal jsem plavat neskutečně dobře a dokázal jsem se čím dál více držet ostatních plavců,“ mohl s uspokojením konstatovat na závěr pobytu v Arizoně Jan Micka.
Po třech týdnech ve Flagstaffu následovala další fáze amerického soustředění na Floridě. Zimu vystřídalo teplo a lákávé floridské pláže.
Pro Micku ale bylo důležité, jak se cítí v bazénu. „Po přesunu na Floridu veškerá únava odpadla a všichni začali plavat rychle a s lehkostí. Například já plavu 200 kraul zhruba o 5 vteřin rychleji než jsem plaval ve Flagstaffu. Teď nás tu čekají poslední dny v teple a po více než měsíci se vracíme zpět do Říma,“ uzavřel popis amerického soustředění Jan Micka.
Micka také nezapomněl poděkovat všem, kteří se podílejí na zajištění jeho přípravy s italským týmem. „Moc rád poděkoval všem lidem, kteří mi pomohli se zúčastnit tohoto soustředění společně s italským národním týmem. Jsou to: Marian Jelínek, Jan Hloušek, Jaroslava Passerová, VSC MŠMT, Český svaz plaveckých sportů, Arena Praha, Stavební firma Jiří Pospíšil, Ford Kačmáček a USK Praha.“
QR ČSPS
