V hlavní hvězdu české výpravy na mistrovství Evropy v plavání se dnes pasovala Kristýna Horská. Po pondělním 5. místě na 200 metrů prsa dnes přidala další 5. příčku, když skvěle zvládla i finále na 200 metrů polohově v čase 2:12.49. Simona Kubová také předvedla ve finále na 100 metrů znak parádní výkon a časem 1:00.50 obsadila 7. místo. Tomáš Franta rovněž na znakové stovce útočil na finále, od kterého byl vzdálen jen 22 setin sekundy a skončil celkově desátý.
Kristýna Horská opět dokázala, že se z ní stala plavkyně evropského formátu, když i své druhé finále na šampionátu v Římě proměnila v další 5. místo. Stejně jako v rozplavbě se ve druhé polovině trati prokousávala ze sedmé pozice na přední příčky. Horské opět skvěle vyšel prsový úsek, po němž se dostala před závěrečnou padesátkou na čtvrté místo, jen 1 setinu sekundy od bronzové medaile. V rychlém závěru česká reprezentanta bojovala a dohmátla jaká pátá v čase 2:12.49. K medaili by Horská potřebovala dohmátnout o 1.11 sekundy rychleji. Titul mistryně Evropy obhájila Anastasia Gorbenko z Izraele.
„Vlastně až do poslední obrátky na 150 metrech jsem vůbec nevěděla, jak na tom jsem. Přece jen na prsa jsem musela dojíždět a byla jsem na kraji, tak jsem neměla pojem o tom, jak jsou na tom holky vedle mě. A když jsem na obrátce viděla, že točí se mnou nebo o kousek přede mnou, tak mě to mnohem víc motivovalo ještě do toho šlápnout. A jsem hrozně ráda, že z toho je páté místo. Medaile nebyla až tak daleko, ale přece jen bych si musela zaplavat osobák,“ rozpovídala se Horská po závodě v mixzóně do mikrofonu Radiožurnálu Sport.
Druhé finále s českou účastí nabídlo nesmírně vyrovnaný průběh závodu. V cíli znakové stovky se Simonou Kubovou se všech osm finalistek poskládalo do 1.14 sekundy. Česká rekordmanka obracela sice osmá, ale jen se ztrátou 88 setin sekundy na první pozici. V brutálním finiši se pak Kubové podařilo protlačit na 7. místo a výsledný čas 1:00.50. Na medaili bylo potřeba plavat 59.53 a nová mistryně Evropy Margherita Panziera dosáhla času 59.40.
„Já jsem byla strašně šťastná, že jsem se vůbec do toho finále dostala. Byl to takový můj sen, protože sezóna nebyla nic moc, a dokonce jsem zvažovala, jestli sem pojedu. Nechtěla jsem sem jet třeba pro jedenácté nebo desáté místo. Takže za finále jsem šťastná a jsem ráda, že jsem se zase přiblížila jedné minutě. Tady jsem neměla, co ztratit. Jsem ráda, že jsem nevyla poslední a jediné, co mě možná malinko mrzí, že jsem se té minutě nepřiblížila ještě víc. Ale to už jsou drobnosti a jsem ráda za ten výkon, co jsem předvedla,“ dala najevo svou radost ze sedmého místa Simona Kubová.
Tomáš Franta na stejné trati jako Kubová usiloval o své první velké finále. A podobně jako na padesátce, kdy mu finále uteklo na 11. místě o 8 setin sekundy, nebyl daleko od medailových bojů. Stometrový závod se Frantovi vydařil, atakoval osobní maximum, které o 11 setin sekundy odolalo, a v součtu obou semifinálových závodů skončil na 10. pozici. Výkonem 54.27 zaostal za postupem do finále o 22 setin sekundy.
„Samozřejmě jsem tam šel s daleko větším očekáváním, ale já vlastně pořád nevím… Mám docela dost velké problémy v první padesátce, tam se nadřu víc, než bych měl, a potom mi ty síly chybí do druhé padesátky. Budu si o tom muset promluvit s trenérem, co udělat za změny, abych se tolik nepředřel a jel ji více méně rychle a zadarmo, což se ale snadno řekne. Za rok jsme se neposunul. Chybí tady dost elitních znakařů a jsem zklamaný. Víceméně mi to hrálo do karet, postup byl hratelný, 54.05. Myslím si, že jsem na to měl, ale nevyšlo to,“ hovořil po závodě velmi otevřeně Tomáš Franta.
