Svá první kariérní semifinále na mistrovství světa plavali dnes večer v Budapešti Jan Čejka a Kristýna Horská. Čejka na 200 metrů znak zapsal čas 1:59.28 a obsadil 14. místo. Horskou čekalo ve značném psychickém vypětí semifinále na 200 metrů prsa a po výkonu 2:27.87 se loučila se světovým šampionátem v Duna Areně 15. příčkou. Poslední českou disciplínou v bazénových závodech bude páteční znaková padesátka s Janem Čejkou.
Z ranních rozplaveb se Jan Čejka dostal do semifinále na 200 metrů znak třináctým časem
1:58.65 a žehral na nemoc, která ho v přípravě postihla. V semifinále se ale rval o co nejlepší výsledek a snažil se držet na dosah plavců na čelních pozicích. V poslední padesátce ale Čejkovi viditelně došly síly a skončil ve svém semifinále na osmé pozici a celkově výkonem 1:59.28 na 14. místě. K účasti ve finále by potřeboval zaplavat o více než dvě sekundy rychleji.
„Trochu jsem to přepálil. Já jsem se snažil tu první stovku jet lehce, ale zase jsem viděl, že ten vedle mě jel dopředu, takže jsem se ho snažil držet. Ve výsledku podle toho času jsem to asi trochu přepálil. Cítil jsem, že první stovka mi dala víc zabrat než ráno. V druhé stovce už bylo hodně znát, že nemám pořádně natrénováno, a že jsem to rozjel moc rychle. Ke konci jsem potom úplně vytuhnul. Snažil jsem se bojovat, ale ke konci to vůbec nešlo. Druhá stovka byla hodně pomalá. Kdyby ten půlrok proběhl, jak by měl, vypadalo by to jinak. Jakmile člověk nemůže dát vodě sto procent každý den v tréninku, na závodě je to pak znát. Stalo se, já jsem rád za čtrnácté místo, za semifinále,“ rozpovídal se Čejka po skončení závodu.
V Budapešti bude Čejka pokračovat ještě startem v páteční rozplavbě na padesátce, na níž právě v Duna Areně slavil před třemi lety titul juniorského mistra světa. V 21 letech byl český reprezentant v semifinále třetím nejmladším plavcem a může tudíž brát dnešní závod i jako další užitečnou zkušenost.
„Ukázal jsem, že do světové špičky patřím. Je to pro mě motivace na Evropu, do dalších let, abych o to bojoval. Vidím, že to není daleko, na tu dvoustovku je to poměrně blízko. Teď se těším na padesátku, tam by ten výpadek nemusel být tolik znát, protože je to jenom padesátka. Oproti stovce už se mi dvoustovka jela mnohem líp, ve vodě jsem se cítil mnohem líp. Zase budu mít jeden den navíc, na padesátku už by to mohlo být super. Doufám, že se je zase podaří pozlobit,“ zakončil bojovně svou zpověď Jan Čejka.
O první životní postup do finále mistrovství světa usilovala i Kristýna Horská na 200 metrů prsa. Pro Horskou, která startovala v Budapešti jen dva měsíce po operaci srdce, byl tento závod posledním na šampionátu. K 20. místu z krátké polohovky a 28. z prsové stovky dnes přidala svůj nejlepší výsledek. Večer plavala české rekordmanka na této trati na úrovni svého času z ranní rozplavby, když v cíli byla za 2:27.87 sedmá a v celkovém pořadí patnáctá. Od finále dělilo Horskou 2.78 sekundy.
„Já jsem strašně ráda, že se mi podařilo kvalifikovat do semifinále. Vím, že časy byly trochu lehčí než třeba na olympiádě. Ale já beru jako odměnu, že tady jsem, že jsem se přes to všechno do semifinále dostala,“ soukala ze sebe v mix zóně Kristýna Horská, která těsně před startem zažívala krušné chvíle. V call roomu se Horská necítila zdravotně úplně v pohodě, což pro ni po prodělané dubnové operaci srdce byl nápor na psychiku. I tak ale do závodu nastoupila.
„Trochu mě to zaskočilo. Prostě to přišlo, nepočítala jsem s tím. V call roomu jsem prostě dostala takový divný pocit. Ani jsem nebyla nervózní, byla jsem v klidu. Z ničeho nic jsem slyšela, že srdce pracuje. Ne, že by to bylo špatně. Bylo mi to strašně nepříjemné, měla jsem takový divný tlak. Ne, že bych cítila, že mi buší srdce, ale takové rány. Snažila jsem se to před startem vypustit z hlavy, první padesátka byla dobrá. Jak jsem se snažila zrychlovat, strašně jsem si to uvědomovala. Strašně mě to štve, že mě to ovlivnilo. Za celý závod jsem nedokázala myslet na nic jiného, než abych doplavala, protože jsem se strašně bála. Měla jsem z toho prostě nervy. Ne, že bych se bála, že se mi něco stane, ale bylo to nepříjemné. Najednou to tělo bylo ve strašně nekomfortní zóně. V tu chvíli jsem vůbec nedokázala myslet na to, na co mám myslet v závodě, myslela jsem jenom na to, abych se uklidnila,“ popsala svůj stav Kristýna Horská.
Po operaci je stoprocentně zdravá, a i lékaři ji ujišťovali, že se nemá čeho obávat. I tak je ale návrat po operaci spojený se startem na mistrovství světa složitý zejména po psychické stránce. Semifinálový závod byl proto pro Horskou i tak trochu zkouškou odolnosti.
„Jo, určitě jo. Na jednu stranu je možná dobře, že se mi to stalo, vyzkoušela jsem si tu situaci a vím, že prostě může přijít. Asi to chvilku bude trvat, než se tělo a hlava dá dohromady. Přece jenom, ten návrat byl strašně rychlý, za což jsem hrozně ráda. Ale psychicky to náročné bylo. Mrzí, že to přijde tady. Ale vyzkoušela jsem si to a na mistrovství Evropy mě to snad nezaskočí,“ dívá se Kristýna Horská s optimismem do dalších týdnů.
