Od 9. října loňského roku, tedy už více než 7 měsíců, jsou bazény v České republice, s výjimkou dvou týdnů, z důvodu opatření proti koronavirové epidemii uzavřené. Venkovní i vnitřní bazény i nadále zůstávají stranou aktuálního rozvolňování vládních opatření, ačkoli jiná sportoviště už jsou otevřena nebo se jejich otevření plánuje na 17. května. Otevření bazénů by mělo nastat až za dva týdny, v případě vnitřních dokonce až za měsíc. Český svaz plaveckých sportů nevidí rozdíl mezi bazény a dalšími sportovišti a argumentuje tím, že vymezení a rozdělení bazénu na bezpečné zóny a dodržování opatření je v bazénu jednodušší než u venkovních hřišť nebo tělocvičen. Bazény patří mezi sportoviště a jako jediné zůstávají i přes otevření venkovních hřišť a sportovních hal stále uzavřené.
Rozvolnění vládních opatření už umožnilo pohyb a aktivity na venkovních sportovištích a chystá se i otevření vnitřních sportovních zařízení. Venkovní i vnitřní bazény ale stále zejí prázdnotou a s jejich otevřením vláda počítá se zpožděním. Venkovní bazény by se mohly otevřít 31. května a vnitřní o dva týdny později 14. června. Předseda Českého svazu plaveckých sportů (ČSPS) Mgr. Petr Ryška je s postupem odpovědných institucí nespokojený a nechápe jej.
„Žádné studie k šíření koronaviru v bazénech ani wellness centrech sice nejsou k dispozici, ale podle technické zprávy Světové zdravotnické organizace neexistuje v současné době důkaz o přežití viru COVID-19 v pitné vodě. Procesy spojené s úpravou a dezinfekcí vody COVlD-19 spolehlivě usmrcují (chlorace, ozonizace, UV zářeni). Standardní hygienické a bezpečnostní postupy, které se používají při provozu vodních areálů, jsou dostatečnou prevenci nákazy. V těchto provozovnách lze velmi snadno zajistit předepsaný dezinfekční režim včetně technických opatření (vzduchová cirkulace) Navíc, veškeré prostory vodních areálů jsou v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví pod stálým dohledem orgánu ochrany veřejného zdraví,“ uvádí Mgr. Petr Ryška argumenty, které se týkají hygienických a bezpečností hledisek.
Petr Ryška na celý problém nenahlíží pouze z pohledu Českého svazu plaveckých sportů a jeho elitních sportovců. Nesmírně důležitý význam má plavání pro sportující veřejnost, rekreační plavce, mládež a také děti, které se v brzkém věku potřebují naučit plavat. To všechno má vliv na plaveckou gramotnost obyvatelstva v naší zemi, což může mít v příštích letech negativní důsledky na zdraví národa.
„V plaveckých klubech v ČR je organizováno přes 30 tisíc plavců, převážně dětí. Trénink v bazénu lze jinou činností nahradit mnohem hůře než u jiných sportů. Nastává tedy veliký úbytek aktivních sportovců. V době uzavření bazénů od března 2020 do června 2020 se nenaučilo plavat v ČR cca 60 000 našich dětí. V době od října 2020 – doposud se nenaučilo plavat cca 250 000 našich dětí. A to i přes to, že plavecká výuka je ze zákona povinná. Tento stav znamená, že počet neplavců v ČR začíná narůstat geometrickou řadou. Navíc dochází k personální devastaci učitelského sboru v plaveckých školách (celkem 600-800) a hrozí rozbití celé sítě plaveckých škol v ČR a dlouhodobě budovaného systému plavecké výuky,“ upozorňuje na alarmující situaci v plavání předseda ČSPS.
Momentálně se v Budapešti koná mistrovství Evropy v plaveckých sportech a před nejlepšími reprezentanty jsou letos v létě také olympijské hry a na konci roku světový šampionát v krátkém bazénu. Významné akce čekají i na juniory, kteří se v letních měsících poměří s evropskou i světovou konkurencí. Příprava všech reprezentantů byla opatřeními výrazně ovlivněna a ve srovnání se zahraničními plavci jsou omezeními, která od platí už od podzimu, značně znevýhodněni.
„Ve většině okolních zemí jsou bazény pro organizovanou sportovní veřejnost v určitém regulovaném provozu. Mnoho plavců z českých plaveckých klubů, kteří nemohli plavat v ČR, v posledních měsících trénovalo v zahraničí. Vyjížděli především na Slovensko, do Maďarska a Polska. Většímu počtu výjezdů bránila především finanční náročnost,“ přibližuje Ryška situaci na úrovni výkonnostního sportu.
Mgr. Petr Ryška doufá v brzké otevření bazénů. Zároveň stručně shrnul klíčové faktory, proč by se tak mělo stát, do několika vět.
„Bazény nejsou o nic víc rizikovým místem než ostatní sportoviště nebo jiná veřejná místa, kde se často i nekontrolovaně koncentruje větší množství osob. Provozovatelé bazénů umí svá zařízení připravit tak, aby beze zbytku vyhověli hygienickým i bezpečnostním opatřením. Každým dnem, kdy jsou bazény zavřené, se jen prohlubuje negativní vliv na plaveckou gramotnost obyvatelstva, což představuje velké nebezpečí do příštích let. Věřím, že naše argumenty budou vyslyšeny a odpovědné instituce se jimi budou intenzívně zabývat,“ uzavírá předseda Českého svazu plaveckých sportů Mgr. Petr Ryška.
