Na přelomu února a března strávili čeští reprezentanti v plavání v Turecku, kde se v Beleku chystali na nadcházející sezónu, které vévodí jako klíčový mezník odložená olympiáda v Tokiu. Už na jaře na ně ale čeká téměř po dvou letech první mezinárodní konfrontace na evropském šampionátu v Budapešti. Nelehké koronavirové období spolu s plavci naplno zažívá i reprezentační trenér Vlastimír Perna, který je u týmu od roku 2012.
Poslední rok byl pro všechny nesmírně náročný a původní plány se musely několikrát měnit. Vlastimír Perna byl proto rád, že soustředění v Beleku klaplo a plavci mohli trénovat ve vynikajících podmínkách na pobřeží Středozemního moře. „Gloria Sports Arena v tureckém Beleku je ověřené skvělé sportovní středisko, které nabízí vynikající možnosti pro sportovní trénink nejen plavců. V minulosti jsme tam již absolvovali několik kempů. Vše je tam na vysoké úrovni, není divu, že si tuto lokalitu vybírá pro svou přípravu mnoho špičkových světových sportovců. My jsme se mj. potkali se čtyřnásobnou mistryní světa v hodu kladivem Anitou Włodarczyk,“ přibližuje areál v Beleku reprezentační trenér.
V Turecku našli reprezentanti všechno potřebné pro trénink, ale i počasí, které dodávalo pozitivní energii. Jako všude na světě museli dodržovat opatření související s epidemií covid-19. „Počasí na přelomu února a března je v Turecku rozhodně příjemnější než doma. Ranní a večerní teploty jsou sice ještě nízké, kolem 10 stupňů, ale od 10 hodin už se začíná oteplovat na 18-20, někdy i lehce nad 20 stupňů. V areálu jsou venkovní desetidráhová padesátka a šestidráhová pětadvacítka. K tomu je ještě vnitřní pětidráhová padesátka. V porovnání plaveckých tréninkových podmínek s možnostmi v České republice i bez pandemie - pohádka. Bylo by fajn, kdyby se o taková sportovní centra zajímal někdo z Národní sportovní agentury. Aspoň pro inspiraci. Třeba jednou ... I v Turecku je problém s šířením covidu. Takže podmínky pro příjezd, pobyt i odjezd jsou nastaveny jasně. Negativní PCR test před příletem, hygienická opatření při pobytu, včetně nošení roušek mimo trénink a konzumaci potravin (roušky jsou volně k dispozici u recepce), negativní PCR test před odletem,“ upřesňuje Perna, v jakých podmínkách se plavci v Beleku připravovali.
Reprezentanti se v Česku připravují v bazénech resortních center, ale jinak se i jich dotýkají omezené možnosti. Přesto si nestěžují a poctivě plní tréninkové dávky. Vydat se na soustředění do Turecka bylo pro všechny vítanou příležitostí kvalitně potrénovat. „Do Turecka se všichni velice těšili. Soudím podle toho, že odletěl celý seniorský reprezentační tým kromě dvou plavkyň dlouhodobě trénujících v zahraničí. Skvělé podmínky v Beleku jsou natolik odlišné od možností u nás, že by bylo chybou nezúčastnit se. Všichni věděli, že je čeká tvrdá práce, která je ovšem potřebná. Ne každý má možnost doma plnohodnotně trénovat. Proto jsem byl nadšený z takového zájmu ze strany reprezentantů,“ chválí Perna plavce i podmínky v Turecku.
Pro každého sportovce je důležité cítit se v pohodě a udržovat si pozitivní mysl. Hledání motivace v koronavirové mlze pro někoho představovat problém. Doprovodné aktivity v Beleku přispívaly k zábavě a dobré náladě. „V průběhu přípravného kempu je potřeba najít čas i na jiné aktivity než jen trávit 4 hodiny v bazénu a hodinu v posilovně. Kluci si našli zálibu ve video turnaji FIFA CUP, zorganizovali turnaj ve stolním tenise, ve volném půldni jsme našli chvíli i na výlet k moři. K motivaci samozřejmě patří i udržování přiměřené hladiny humoru a legrácek. V současné sestavě reprezentačního týmu o tvůrce nouze není,“ vysvětluje Perna, ale zároveň dodává, že všichni mají naprosto jasno, kam se má letos upínat jejich pozornost. „Myslím, že všichni reprezentanti si jsou vědomi důležitosti této sezóny i nesnází, které přinesla covidová doba a některá prapodivná rozhodnutí představitelů státu. I proto jsou všichni připravení udělat maximum pro to, aby uspěli navzdory všem protivenstvím. Pro některé je hlavním motorem olympiáda, to je jasné. Pro část týmu to je květnové mistrovství Evropy. A pro vysokoškoláky je to také Letní světová univerziáda. Takže se stanovením hlavního cíle problém není. A tomu myslím odpovídá i přístup reprezentantů,“ vyzdvihuje Perna přístup „svých“ reprezentantů.
Po návratu z Turecka plavci pokračují v tréninku v domácích podmínkách na bazénech, které obdržely výjimku pro přípravu profesionálních sportovců. Všichni se už těší na závody, na nichž se budou pokoušet o limity pro mistrovství Evropy a někteří i o ty olympijské. „Jaká je jejich aktuální forma se ukáže na nejbližších soutěžích. Protože o těch domácích můžeme zatím jen snít, musíme i přes nepříjemnosti s cestováním a zvýšené finanční náklady odjíždět do zahraničí. Někteří reprezentanti se ve druhé polovině března zúčastní mítinku v Marseille. Téměř celá reprezentace se 8.-11. 4. představí na tradičních závodech ve Stockholmu. A budeme-li mít štěstí, ve dnech 23.-25. 4. by se měl uskutečnit první letošní domácí závod Velká cena Pardubic,“ hovoří zkušený trenér o blížících se závodech a doufá ve výjimku, která umožní konání Velké ceny Pardubic.
Závěrem se ještě Vlastimír Perna svěřil se svými aktuálními pocity, které se týkají plavání, ale i sportu obecně a našich životů. „Mám radost z toho, že všichni reprezentanti se snaží ze sebe dostat to nejlepší a mají jasný cíl. To je první a podstatná podmínka možného úspěchu. Ale nemohu nezmínit i opačnou emoci, co mě aktuálně nejvíc trápí. Samozřejmě, jako každý vnímám problém s rychle se šířící virovou nákazou, která trápí celý svět již více než rok. Ale jsem stejně jako většina šokován tím, jak je u nás reagováno, jak byly a stále jsou přijímána divná, často protichůdná rozhodnutí. Díky tomu, že mohu i přes komplikace cestovat a mám v různých zemích známé a kamarády, vím, jakou měl sport i přes špatnou situaci prioritu jinde. Jak si, narozdíl od našich kompetentních představitelů, v mnoha zemích uvědomují, jak je sport důležitý pro osobnostní a zdravotní rozvoj člověka. Nejen v jeho vrcholové a výkonnostní podobě, ale obecně, zejména u dětí. Proto ve většině zemí hledali možnosti, jak aspoň nějaký sport umožnit. U nás se nehledalo nic, u nás bylo nařízeno nesportovat. Kromě některých vybraných sportů, což je pro mě opět šokující. Nechápu proč, ale na plavecké sporty (a jistě i na mnoho dalších) je pohlíženo nějakou zvláštní optikou. Takže to mě trápí.“
