5+1 OTÁZKA
Plavce zasáhla pandemie koronaviru nekompromisně. Všechny velké mezinárodní akce byly zrušeny. Plavci se tak potkávají většinou jen na lokálních závodech a se sportovci z jiných zemí jen výjimečně. Všichni tak museli změnit své plány a pandemie tvrdě zasáhla do jejich přípravy i motivace. Elitní čeští reprezentanti odpovídali na 5 stejných otázek a jednu speciální určenou pro každého zvlášť. Jako první odpovídá česká rekordmanka a evropská medailistka na polohových tratích Barbora Závadová, která se dlouhodobě připravuje v Austrálii.
- Jak vypadá váš současný tréninkový režim?
Můj současný tréninkový režim je v normálním stavu, ba dokonce o jeden trénink navíc. Týdně máme 10 tréninků ve vodě, 3 posilovny a 3 jednotky na spinningovém kole, které budu brzo měnit za běh. Jediný rozdíl byl, že se nám opravovala padesátka, takže jsme plavali v krátkém bazénu, ale to bylo pouze na dva měsíce. Teď už jsme zpět ve starých tréninkových hodinách a v dlouhém bazénu.
- Kde a jak hledáte motivaci, když se zrušily prakticky všechny velké mezinárodní akce?
Motivace mi nechybí. Jediné, co mi občas přijde na mysl, je to, co když bude příští rok taky zrušený. Ale člověk nad tím nesmí přemýšlet. Závody se konají, naštěstí v Austrálii je konkurence dobrá i vnitrostátně, tak mi to ani nedochází. S trenérem jsme automaticky přeladili tréninkový rok směrem k příštímu roku a víme, za čím jdeme.
- Jak moc vám koronavirus změnil plány a jaké jsou vaše aktuální cíle?
Můj hlavní cíl pandemie nezměnila, pořád se připravuji na olympijské hry v Tokiu. A také na mistrovství Evropy v příštím roce. To jsou mé aktuální cíle. Pandemie určitě změnila mou návštěvu Česka, která je teď ve hvězdách. Také omezení závodů a celková nejistota není pro sport moc dobrá. A rovněž trošku změnila mé plány na život v Austrálii. Ale už jsme zase ve správných kolejích a máme dobře rozjetou cestu.
- Najde se něco pozitivního, co vám pandemie přinesla?
Pandemie mi přinesla i pozitiva. Skoro dva měsíce jsme museli trénovat v oceánu, takže jsem se stala na chvíli dálkovým plavcem. A bylo to fajn. Zažila jsem ten pravý australský životní styl - plavání v oceánu, běhy po pláži, surf. Pozorovala jsem ranní dění, to, co bych normálně jen těžko zažila, když normálně trávíme každé ráno na bazéně. Zase jsem si zamilovala Austrálii o trošku více. Také se stmelila naše tréninková skupina, já mohla trávit víc času s mými spolubydlícími a zažít první “zimu” v Austrálii. A z plaveckého hlediska mi dala rok navíc práce s trenérem, se kterým jsem teprve rok, takže se dobře poznáme až teď. Mohla jsem si psychicky odpočinout a vážit si tréninkové rutiny, která mi opravdu po dobu covidu chyběla.
- Na co se nejvíc těšíte (nejen v plavání)?
Teď se nejvíce těším, až se zase otevřou hranice a já budu moci navštívit rodinu, kamarády a Česko.
+1
Jaký je přístup Australanů k současné situaci a jak to vypadá s vašimi možnými závodními starty?
Přístup Australanů k situaci je takový, jako jsou oni sami, tedy velmi opatrný. S dalším novým případem zavírají části měst, některé vnitrostátní hranice jsou zavřené. Lidé jsou obezřetní, nedělají moc hlouposti. Ví, že když nebudou poslouchat, covid tady bude déle. Australská vláda pravidelně kontroluje situaci, snaží se najít řešení pro sportovce, kteří jsou v ohniscích pandemie. Teď například skoro všechny týmy rugby a australského fotbalu trénují u nás na Sunshine Coastu nebo poblíž, hraje se tady i více utkání. Konají se také závody v plavání, ale jsou tam limitované počty plavců a diváků. Zatím se konají spíše regionální, je tady teď zima, tak by toho ani normálně moc nebylo. Jsem členkou týmu Kawana Aquatics, takže se můžu zúčastnit vícero závodů, i když menších. Kluby mezi sebou pořádají také time trials, už měly jedny v Gold Coastu a jedny v Brisbane. Plavaly se distance 50 m, 150 m a 300 m. Někteří plavci jako Emma McKeown nebo Mitch Larkin zaplavali celkem dost slušně.
Nedoporučuje se ovšem nikomu cestovat mimo Austrálii nebo do Melbourne či Sydney. Je to taková bublina.
