Lenka Štěrbová v roce 2010 překonala v šestnácti letech jako nejmladší z Čechů slavný kanál La Manche. Posléze se stala českou reprezentantkou v dálkovém plavání se starty na evropských i světových šampionátech. V těchto dnech ale pardubická plavkyně svádí úplně jiný souboj. Jako studentka 3. ročníku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Lenka Štěrbová v nemocnici v Praze Na Bulovce odebírá vzorky pro testování na koronavirus.
Sladit vrcholový sport a studium na vysoké škole není jednoduché. Tím spíše, když se jedná o studium medicíny. Lenka Štěrbová asi nečekala, že se do reálné praxe dostane tak brzy. Epidemie koronaviru ale její nasazení do terénu uspíšila. Medicína byla pro elitní dálkovou plavkyni vysněným oborem. „Ta myšlenka mi uzrála v hlavě ještě jako malé holce. Bydleli jsme v Brně a já chodila plavat na Ponávku, naproti Úrazové nemocnici. Hrozně se mi líbily vrtulníky, které vozily pacienty. O pár let později jsem jela na tábor první pomoci a bylo v podstatě rozhodnuto,“ vrací se o několik let zpátky Lenka Štěrbová.
Na začátku března propukla naplno epidemie koronaviru, která postihla celý svět. Česká republika zavedla řadu opatření, mezi nimiž nechybělo co nejrychlejší navýšení počtu testování. Do hry se dostali i studenti medicíny, včetně Lenky Štěrbové. „Do dění jsem se zapojila prakticky hned na začátku. Máme u nás na fakultě velice akční spolek Trimed, který nám vše dost usnadnil. Jeden den jsem vyplnila dotazník na jejich stránkách a druhý den už mi volali, že další den nastupuji v osm ráno do nemocnice Na Bulovce. Přímo na oddělení je se mnou jedna spolužačka z kruhu, jinak nás je v celé nemocnici téměř sto mediků. Máme dvanáctihodinové služby. V březnu to bylo dost hektické, měla jsem služby skoro každý den, včetně nočních. Teď se to dost uklidnilo, takže máme tak 2-3 služby za týden,“ popisuje bleskové naskočení do boje s nákazou 25letá reprezentantka.
V nemocnici Na Bulovce je specializované pracoviště pro infekční nemoci. Než se člověk dostane k lékaři, absolvuje test, který zjistí, zda je nakažený. Právě tady v první linii našla Lenka Štěrbová své uplatnění. „Pracuji v odběrovém kontejneru, což znamená, že ke mně přijdou pacienti z triážního stanu, kde je jim odebrána anamnéza a jsou zavedeni do systému. Já provedu samotný výtěr z nosohltanu a připravím odběr pro laboratoř. Denně udělám něco mezi 150 a 200 odběry. Máme na sobě ochranný oblek, návleky, rukavice, respirátor a štít. Rukavice si měníme po každém pacientovi. Všechno ostatní máme po jednom na jednu směnu, takže ta ochrana po pár hodinách už není úplně spolehlivá, ale je to o dost lepší než na začátku. Z nakažení strach nemám, spíš s ním počítám. Asi se tomu nemáme šanci úplně ubránit, ale aspoň se snažíme snižovat infekční dávku při každé směně na minimum. Určitě mi přidává na sebevědomí, že jsem trénovaná sportovkyně. Připadám si víc chráněná. A navíc vstávání ve 4:45 mi nedělá nejmenší problém, za léta ranních tréninků jsem opravdu zvyklá,“ vysvětluje Lenka Štěrbová, v čem přesně spočívá její činnost, a jak vypadají podmínky v odběrovém stanu.
Plavání i vzhledem k uzavřeným bazénům a omezeným tréninkovým, možnostem muselo jít u Lenky Štěrbové stranou. Svou pozornost teď upíná k praxi v terénu a plavání nedostává v jejím programu tolik prostoru. Svůj cíl směrem k olympiádě ale nemění. „Škola pro mě vždycky byla a bude na prvním místě, ale myslím si, že se mi už podařilo nalézt jakýsi kompromis mezi školou a plaváním. Naučila jsem si líp organizovat čas, takže bych se určitě chtěla pokusit příští rok kvalifikovat na olympijské hry, kde se poplave závod na 10 kilometrů,“ neslevuje ze svých sportovních ambicí Lenka Štěrbová.
S koronavirem má Lenka Štěrbová každodenní osobní zkušenost. Ocitla se v centru dění a s největším současným nepřítelem celého světa se naučila žít. I proto všem může vzkázat: „Aby z tohoto onemocnění měli velký respekt, ale ne strach. Myslím si, že všeobecná panika vyvolá mnohem větší neplechu,“ uzavírá Lenka Štěrbová, která si rozhodně zaslouží respekt nás všech.
