
Na úvod se Jan Micka setkal s nečekaným jazykovým problémem. Italštinu sice pečlivě piluje, ale stále spoléhá v první řadě na angličtinu. „První den po příjezdu mě celá skupina vřele přivítala, ale hned jsem pochopil, že to tu budu mít složité. Pouze dva lidi umí dobře anglicky a zbytek z devítičlenného týmu se se mnou moc nebavil. Nejvtipnější je, že někteří nerozuměli, ani když jsem se jich zeptal. ´Ahoj, jak se vede? Kdy začíná trénink? Kde je bazén apod.´“
V Ostii plave pod vedením italského trenéra Stefana Moriniho, který bohužel také neumí anglicky. „Na prvním tréninku jsme se dorozumívali rukama, nohama, všelijak to bylo jen možné. Na další tréninky jsem si řekl, že musím být více připravený, tak jsem se začal v rychlosti učit italské názvy pro různé plavecké styly, vzdálenosti, cvičení, určování rychlosti a spoustu dalších.“
Micka by si těžko mohl vybrat z plaveckého pohledu kvalitnější možnosti přípravy. Paltrinieri sbírá v posledních sezónách zlaté medaile a světové rekordy skoro na požádání. Je obrovskou hvězdou světového plavání a s Mickou je dělí jen jeden rok věku. Český rekordman a první Čech, který zaplaval 1 500 m volný způsob pod 15 minut očekával tvrdé tréninky, které povedou k ještě kvalitnějším výkonům i výsledkům. „Můj první trénink začínal takto: 400 m libovolné rozplavání, 4x100 m polohově a 4x50 m technické cvičení. Do bazénu jsem skočil jako první a plaval jsem v čele. Uplaval jsem 300 metrů, udělal jsem obrátku, odrazil se a najednou koukám, že ostatní stojí. Tak jsem si říkal, že jsem se asi přepočítal. Mimochodem, to se u mě stává dost často. Začali jsme plavat polohovky. První, druhá, třetí, odrazil jsem se a ostatní zase stáli. Pak mi vysvětlili, že si občas rozplavání zkrátí. Ano, i takhle skvělí sportovci jsou přece jenom lidi a chtějí se občas trošku „ulejt“. Když však přijde na hlavní motiv, to je hned o něčem jiném. To zatnou zuby a jedou jak mašiny. Jak jsem byl zvyklý z domova, že plavu mezi prvními, tady jsem tvrdě narazil. Po prvním tréninku mi docvaklo, že jsou o třídu jinde, než jsem já, a že to budu mít mezi těmito dvěma borci sakra těžké. Na tréninku jsem se ještě nesetkal s někým, kdo je tak rychlý. V první moment jsem byl z toho zaskočený až smutný a měl jsem sto chutí se na to vykašlat, ale vteřinu na to jsem se propleskl a řekli si, že kvůli tomu jsem tady a že mě to musí motivovat do další práce, že nic není nemožné. Další den trénování jsem začal odvážně. Čtyřstovkové úseky jsem plaval stejně rychle jako oni, ale v polovině tréninku mi došly síly i energie a trenér mě přemístil do slabší skupiny. Cítil jsem se potupně. Naštěstí další den to bylo o něco lepší,“ popisuje tréninkový proces Jan Micka.
Ve druhém týdnu už si Micka více zvykl na tréninkový dril a dokázal držet se světovými esy krok. Dokonce si připsal i jeden dílčí tréninkový úspěch. „Spolu s Gregoriem a Gabrielem plaveme v jedné lajně a trenéři nás chválí. Jak jsem byl první týden zoufalý, teď se karta obrátila. Na tréninku plavu časy, o kterých jsem si mohl nechat pouze zdát. A to není všechno. Jednoho krásného, slunečného dne jsme plavali sérii 4x 800 m volný způsob a podařilo se mi všechny porazit! Moc mě potěšilo a zahřálo u srdce, když jsem porazil svého největšího soupeře a zároveň idol. Zároveň mi to pomohlo psychicky. Vím, že i on je jenom člověk a že když půjdu naplno do každého tréninku, co nevidět mohu být na podobné úrovni jako je Gabriele Detti a nebo třeba i jako olympijský vítěz Gregorio Patrinieri. Den poté jsme plavali v dlouhém bazénu, 12x 150 metrů kraulové paže a plaval jsem s Italy v jedné lajně v časovém rozmezí 1:31 – 1:34, což je zase neskutečný fofr. Po úvodních týdnech a získaných zkušenostech věřím, že se budu nadále zlepšovat a posouvat hranice českých rekordů. Však o to také jde a bez práce to nepůjde,“ uzavřel Jan Micka, který se od začátku týdne připravuje i italskou skupinou ve