O víkendu 7.-8.4. proběhl v pražském Podolí národní šampionát ve skocích do vody. Ukázala se tu také pravděpodobně nejzářivější hvězda českých skokanů, Michal Navrátil. Ten tu předával medaile mladým nadějným skokanům a skokankám. Michalovi se v minulém roce na světovém šampionátu podařilo vybojovat fantastický úspěch a díky němu si Česká republika po 14 letech odvezla domů medaili z MS v plaveckých sportech!
Michale, představ nám prosím trochu svou disciplínu, skáčeš jen z věží, nebo také ze skal, či útesů?
Moje disciplína se nazývá „skoky z extrémních výšek“. Při tréninku většinou skáču ze skokanské věže od 3 do 10 metrů. Z postavené věže skáču na závodech pod hlavičkou světové plavecké federace FINA (SP, MS). Ze skal, mostů a budov pak skáču na závodech ve světové sérii RedBull Cliff Diving. Nejvíce jsem skočil z 32 metrů z hasičské plošiny.
Jak vlastně probíhá tvá příprava? Skáčeš i v tréninku z 27metrové věže?
Během své skokanské kariéry jsem sbíral zkušenosti po celém světě po boku těch nejlepších skokanů. Bylo by super si z 27 metrů skočit i v přípravě, a ne pouze na závodech, ale jsem realista a vím, že je těžké takovou věž někde v ČR postavit. Proto se snažím trénovat to, co mi při závodech pomůže – síla, flexibilita a orientace. Nijak se tedy neomezuji, protože v každém sportu je něco z toho. Můžu zmínit například posilovnu, squash, gymnastiku, ale také návštěvy jump-parků. Řídím se mottem: „Není důležité, co děláš, ale jak to děláš.“ Snažím se být aktivní a univerzální. Samozřejmě, když se blíží závody, tak se více soustředím na samotné skoky do vody, abych se mohl vyskákat a byl připravený na dopady do vody. Ty mohou být někdy dost bolestivé, ale to ke sportu patří. Pokud se člověk chce něco naučit, musí se nejprve vůbec odhodlat k tomu danou věc zkusit. Když ji zkusí, může ji pak vypilovat až k dokonalosti, aby se mohl rovnat s nejlepšími.
Jak moc cestuješ, která nejexotičtější místa jsi navštívil? Jsi ještě vůbec někdy v ČR?
Většinu sezóny jsem právě v České republice. Zde trávím čas mezi závody a také tu regeneruji. Díky skokům do vody jsem procestoval skoro celý svět. Nejexotičtější místa byla asi Hawaii, Kuba, nebo Thajsko – provincie Krabi, ostrov Phi Phi. V Thajsku jsme třeba skákali přímo naproti pláži, kde se natáčel známý film „Pláž“ s Leonardem Di Capriem.
Nejzajímavější byl pro mě ale závod v Dubaji, kde jsme skákali večer za tmy jen za umělého osvětlení. Bylo to nejen zajímavé, ale také pravděpodobně nejnebezpečnější.
Jaké závody máš nejraději?
Mám rád závod, kde se cítím příjemně. To znamená, že venku je více než 20 stupňů a svítí sluníčko. Když je venku zima, tak se mi do plavek samozřejmě moc nechce. Většinou ale musím, závod je závod. Tak se alespoň snažím být připravený vždy na všechno, co během závodu může přijít.
Kdy jsi začal se skoky do vody? Byl to vždy tvůj sport číslo 1?
Mým hlavním sportem bylo závodní plavání. V 10 letech jsem vybojoval stříbro na národním šampionátu na 50 motýlek a dodnes držím v pražských Bohemians nejrychlejší čas na této trati mezi 10letými. Jako malého mě bavilo dělat salta a stále jsem zkoušel něco nového. Nejdříve to byla gymnastika, pak také in-line brusle, skateboard na U-rampách, ve skateparcích. Jednoho dne jsem si zlomil ruku při sjíždění schodů a musel jsem si dát pauzu od plavání. Od té doby jsem se k plavání už nevrátil. Byl čas na změnu, a tak jsem spojil vodu s akrobacií a šel jsem zkusit skoky do vody, které mi vydržely až do dnes.
Co považuješ za svůj největší úspěch? A jaké máš další cíle?
Můj nevětší úspěch je, že jsem vůbec vylezl na 27 m. Bylo náročné se během těch let nezranit, nebo kvůli zranění se skoky neskončit. Díky tomu se mi podařilo dostat se mezi elitu a vypilovat své skoky tak, abych se mezi těmi nejlepšími po dobu několika let udržel.
Velkým úspěchem pro mne v roce 2016 bylo, když jsem vyhrál vysněné 1.místo na RedBull Cliff Diving v Anglii a v Bosně a Hercegovině. V roce 2017 se mi pak povedlo získat bronz na Světovém poháru v Abú Zabí a následně vybojovat po 14 letech medaili pro ČR na MS v Budapešti!
Rád bych se mezi elitou skokanů co nejdéle udržel a bojoval s nimi i dál o stupně vítězů.
